Zneužití výživného

Přivedla mě téhle úvaze Natálka. Říkala, že jí maminka koupila novou kšiltovku a tričko. A já ji prý nekoupím nic. A nemá u mě žádné oblečení. Vysvětlil jsem jí, že když jsme byli všichni spolu, kupoval jsem úplně vše já. A teď mamince posílám peníze a za ty maminka kupuje všechno oblečení, jídlo, věci do školy, hračky a vlastně úplně vše. Akorát jsem si až teď uvědomil, že poslední boty a bundy jsem kupoval já, od té doby manželka pořídila dětem maximálně tričko. Za poslední 3 měsíce jsem poslal přes 30 tisíc a z toho maminka vydala za právníka asi 15 tisíc. Rychlým propočtem se sazbou za právní úkon a počet právních úkonů to tak vychází. A teď po mě chce, abych dětem koupil boty, protože už na ně nemá peníze.

Dospěl jsem k tomu, že děti nedostanou ani polovinu z výživného, které posílám mamince. Já platím de facto manželce právníka a ještě zbude dost peněz na úplatu psychiatričky, která napsala na zakázku manželky na mě negativní posudek.

Takhle to dál nejde. Rodiče se mají mají přirozeně i podle zákona rovným dílem starat o výchovu a výživu. Končím s tím zasíláním peněz. Budu vše dětem kupovat sám, jako jsem to do nedávna dělal.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *